Vademecum: Rezidenční místa

Článek je součástí projeku „Vademecum mladého lékaře“

 

Specializační vzdělávání, tedy příprava lékaře k samostatnému výkonu povolání, je nejen u nás, ale i ve světě nákladnou záležitostí. Zároveň je v době stále sílící centralizace řada pracovišť, která nemají akreditaci ke specializačnímu vzdělávání  a jsou tedy závislá na příchodu již vyškolených specialistů z akreditovaných pracovišť.

Prakticky nikde ve světě se specializační vzdělávání neobejde bez dotací ze státního rozpočtu a není tedy zvykem, aby zařízení sama zajišťovala komplexní vzdělávání lékařů ze svých rozpočtů na zdravotní péči. Na tuto situaci reagovalo v roce 2008 ministerstvo zdravotnictví zavedením institut tzv. rezidenčních míst jako systému dotací na specializační vzdělávání.

Původní nastavení projektu rezidenčních míst

V roce 2008 byl každému oboru byl přiřazen omezený počet rezidenčních míst a konala se dvojí výběrová řízení. Nejdříve zažádala zdravotnická zařízení o přidělení rezidenčního místa a akreditační komise daného oboru rozhodovaly , jak bude tento omezený počet míst mezi zařízení rozdělen. Tato zařízení, kterým bylo přiděleno rezidenční místo následně vyhlásila výběrové řízení na výběr samotných rezidentů.

Základem byl systém několika smluvních vazeb (viz obr.), kdy stát (zastoupený Ministerstvem zdravotnictví) poskytl dotaci zdravotnickému zařízení na část nákladů spojených se vzděláváním rezidenta. Rezident zároveň uzavřel se zdravotnickým zařízením klasickou pracovní smlouvu a dále jako rezident musel podepsat tzv. stabilizační dohodu se státem, kde se musel zavázat, že setrvá v zaměstnaneckém poměru k zaměstnavateli, složí atestační zkoušku v patřičném limitu a pět let po složení atestační zkoušky bude pracovat v ČR v určeném oboru po dobu minimálně 5let – pokud by jakoukoliv z těchto povinností nesplnil, musel by státu splatit dotaci, kterou stát poskytl zdravotnickému zařízení.

obr 1

Tento systém rezidenčních míst však byl velmi kritizovaný z celé řady důvodů nejen ze strany Mladých lékařů, ale prakticky od všech účastníků systému. Po nástupu ministra Hegera došlo k zásadní změně a od roku 2012 byl na základě novely zákona 95/2004 nastaven nový systém rezidenčních míst, který si nyní blíže popíšeme.

Nový systém rezidenčních míst

Od roku 2012 systém rezidenčních míst funguje v dvojím režimu.

Podle výše uvedeného zákona odst. 4a) , který se týká drtivé většiny oborů, je dotace poskytována pouze na dobu prvních 24 měsíců (případně 30 měsíců v režimu novely zákona 95/2004, která je platná od 7/2017) – tedy na období do získání tzv. kmene.

Podle odstavce 4b) ve vybraných oborech je poskytována dotace na celou dobu specializačního vzdělávání. Mezi tyto vybrané obory jsou zařazeny ty, kde je dle MZ nejpalčivější nedostatek specialistů. Pro každý z těchto oborů byl stanoven maximální počet rezidenčních míst a o tato rezidenční místa musí opět zařízení žádat stejně jako v systému starém a stejně tak probíhá výběr rezidenta.

 

V oborech, které jsou dotovány podle odstavce 4a, tedy ve většině oborů je sice dotace poskytována pouze na první dva roky, ale na druhou stranu je dostupná pro všechny absolventy nebo lékaře, kteří zatím žádný kmen neukončili, a proto se na tato rezidenční místa nevypisují žádná výběrová řízení a zdravotnické zařízení tedy pouze po nástupu lékaře zažádá ministerstvo zdravotnictví o dotaci. Jedinou podmínkou pro uznání dotace je to, aby zdravotnické zařízení mělo patřičný obor akreditovaný, nepřekročilo maximum školících míst, které mu byly schváleny v rámci akreditace.

Důležité je, že na rozdíl od starého systému rezidenčních míst již nejsou na rezidenty kladeny žádné závazky , což se týká všech oborů, ať již spadají pod odstavec 4a či 4b zákona. Rezident tak může kdykoliv v průběhu vzdělávání změnit zaměstnavatele s odpovídající akreditací a dotace je následně přesměrována tomuto novému zaměstnavateli. Taktéž nad rezidentem nevisí žádná hrozba vracení prostředků v případě, že po ukončení vzdělávání odejde do zahraničí a nebo nebude vykonávat práci lékaře v daném oboru. Důvodem pro zrušení tohoto závazku je fakt, že příjemcem dotace není ani nikdy nebyl samotný rezident, ale pouze zdravotnické zařízení, a proto neměl závazek rezidenta žádné opodstatnění.

Zcela správně však v systému rezidenčních míst zůstává závazek příjemce dotace – tedy zdravotnického zařízení, které musí v případě přijetí dotace umožnit rezidentovi specializační vzdělávání bez zbytečných průtahů a bez kladení dalších podmínek. Zdravotnické zařízení tedy například nemůže podmiňovat specializační vzdělávání podpisem tzv. kvalifikační dohody ze strany rezidenta, jak bylo dříve bohužel velmi rozšířeným zvykem.

 

obr3

 

 

Slabá místa nového systému RM

Zásadní podmínkou pro fungování nového systému rezidenčních míst je dostatečné finanční krytí, které zajistí hlavně v oborech dotovaných pouze po dobu kmene dostatečně motivační výšku dotace. To se povedlo až v roce 2017, kdy činí výše dotace 25 000kč měsíčně po dobu trvání kmene.

Dříve byla tato částka je velkou částí zařízení hodnocena jako nedostatečná vzhledem k výši nákladů, které je třeba na vzdělání lékaře vynaložit, a proto do systému rezidenčních míst často vůbec nevstupovali, čímž se vyhnuli nákladům na administraci dotace a hlavně se vyhnuli závazkům z tohoto systému planoucím.

Ačkoliv by zdravotnické zařízení nemělo podmiňovat specializační vzdělávání podpisem tzv. kvalifikační dohody ze strany rezidenta, stále se tak děje a to zvláště v případě, že zařízení přijímá dotaci na vzdělávání v kmeni. V tomto případě zpravidla vyčká s podpisem kvalifikační dohody až do doby, kdy lékař získat certifikát o získání kmene a chce pokračovat v přípravě na samotnou atestační zkoušku, s argumentem, že prostředky byly určeny pouze na specializační výcvik v kmeni. To je však podle našeho právního názoru v rozporu s ustavením zákona č. 95/2004, kde se v § 21d praví, že „Akreditované zařízení s rezidenčním místem je kromě povinností stanovených v § 18 dále povinno, a) zajistit rezidentovi řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu, …“.

Co tedy mladých lékařům doporučujeme?

1) Pracujte pouze pro zaměstnavatele, kteří o Vaši práci skutečně stojí a mají zájem na tom, abyste včas a řádně odatestovali.

2) Před nástupem do zaměstnání se vždy ptejte, zda bude na Vaše místo žádána dotace na rezidenta. Pokud ano, nedoporučujeme podepisovat tzv. kvalifikační dohodu, protože zaměstnavatel Vám v případě příjmu dotace musí specializační vzdělávání umožnit bez dalších podmínek. Za každých okolností žádejte řádné plnění podmínek specializačního vzdělávání ze strany zaměstnavatele, aby Vaše specializovaná způsobilost nemohla být v budoucnu zpochybněna.

3) Pokud se chcete specializovat v některém z oborů hrazených v rámci odstavce 4a), najděte si včas zařízení, které bude o přidělení dotace žádat, nebo případně takové zařízení k podání žádosti pobídněte. Po vyhlášení výběrového řízení na rezidenta se včas přihlaste jako zájemce.

4)Nepodceňujte správný výběr oboru. Pokud svoje rozhodnutí v průběhu vzdělávání změníte, můžete ztratit nárok na dotaci.

 

 

MUDr. Jiří Šedo

sdružení Mladí lékaři

Dotazy: mladi.lekari@seznam.cz

 

Odkazy:

Zákon č. 95/2004 v aktuálním znění

http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/rezidencni-mista – zde jsou ke stažení všechny podklady pro RM na aktuální rok.